JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

Dnes se podíváme na muže v černém, bez kterých hrát zápasy nejde a také na naše diváky, bez kterých to zase nemá cenu. A začneme hned mezinárodním zápasem, v roce 1969 se naše ženy utkaly s italským týmem z Bologni (na fotce vlevo), zápas odřídil jako hlavní Václav Novák, tehdy též výborný brankář našeho áčka.

Další snímek je z turnaje v Roudném, který soudcoval Vladimír Ryneš, který byl později výrazným trenérem Koh-i-nooru. Po jeho boku jsou nejlepší hráči zúčastněných týmů, vedle něj stojí Jiří Beneš, náš hráč, zde ovšem na vojně v Dukle Hraničář ČB, za Kohík je to vpravo Franta Nedbal.

Pokračujeme Hynkáčem 1983, společným fotem před zápasem KIN - Lokomotive Meiningen (NDR) 2:2 Sýkora, Čech – Bubrowski, Röthig. Rozhodčím byl Áda Němec, který byl důležitým hráčem při postupu mužů do KP v šedesátkách.

Nepřehlédnutelným sudím byl na Koháči Míla Bouda (zde v civilu uprostřed), štamgast, který byl na hřišti jako doma. Vpravo v rozhodcovském dresu je Jan Budínský, řečený “Pišta” známý fotbalový sudí, který ovšem pískal I československou hokejovou ligu a byl jeden z nejlepších.

Následuje další muž v černém Jiří Klimeš, po mači staré gardy v osmdesátkách. Jeho bratr Láďa trénoval v sezóně 1992/93 naše áčko v 1.A třídě a přivedl Jirku na výpomoc, oba totiž hrávali ligu v Dynamu.

Další mezinárodní zápas, tentokrát v devadesátkách s rakouským soupeřem odpískal Láďa Dvořák, dříve hráč mužů, poté vedoucí týmu, také vedl mužstvo podnikové kopané KZSP, které hrávalo na našem hřišti.

Přesouváme se k diváctvu, hojně navštěvovaná byla divize, kterou hrála Dukla Hraničář na našem hřišti v šedesátémosmém, s míčem je Jindřich Dejmal, který před čtyřmi lety odtrénoval sezónu u našich mužů.

V dalším záběru jsou v pruhovaném naše děvčata, která válela 1.ligu, jejich zápolení sledovalo hojně fanoušků.

Pak tu máme naše pravidelné diváky a zároveň známé osobnosti, zleva Franta Dvořák, Míla Bouda, Pepík Levý, Fanda Oupic a Jirka Beneš.

A z klandru od řeky je doplňují zleva trenér Vladimír Ryneš, který zřejmě sleduje béčko nebo dorost, Vráťa Dvořák, Jiří Vlček (málokdo ví, že tento později známý trenér mládeže Dynama začínal s tímto řemeslem u nás) a Luboš Kajtman.

Nesmíme opomenout divácký vant, který vznikl po povodních na novém hřišti, zde sledují našinci postupový zápas do 1.A třídy v červnu 2007.

Článek zakončíme pohledem na naše “ultras”, druhý zprava je Jindra Veber, dlouholetý šéf našeho fanclubu. Výbavou byly rozvěšené vlajky a svého času též bubeníci, kteří vytvářeli skvělou atmosféru.

Píšťaly jsou omylné a fanoušci jsou kritičtí, tak to na fotbale chodí, vytvořme oběma prostředí, kam se budou s chutí vracet.

Díky panu Veberovi, který natočil záběry z 49.ročníku Hynkova memoriálu, konaného v sobotu 23.6. 2001, se můžeme vrátit o čtvrtstoletí zpět.

Na snímku vpravo je kameraman a věrný slávista pan Veber, uprostřed správce Pepík Reinhardt, alias „Školník“ a další velký fanda Tomáš Škopek.

Tento Hynkáč byl předposlední předpovodňový, po roce 2002 se pár let nehrál kvůli zdevastatovanému hřišti a jeho následné kompletní obnově. Byly pouze 2 ročníky “připomínkové” jednozápasové. Plné obnovy se tradiční turnaj dočkal až v roce 2008, kdy ho otevřely dvě legendy Koháče a Igly, pánové František Nedbal a Ota Horčička, rozhodčím byl Petr Šťastný, v mládeži taktéž hráč našeho klubu.

Na videu jsou pěkné záběry Milánka Novotného včetně pečlivých zápisků do jeho pověstného notýsku, kam si psal sestavy, góly, ale také tresty v podobě “puků”, když někdo z nás udělal nějakou botu.

Fotbalové záběry zachycují vítězný semifinálový penaltový rozstřel domácích s týmem Zásob a sestřih z finále Slavia vs. Horní Pěna. Na závěrečném vyhlášení byl nejlepším hráčem za pořádající Jarda Pinc na fotce vlevo. Za Horní Pěnu byl vyhlášen Pavel Miklík, za Planou Miro Bystrický a za Zásoby Franta Popelka. Posledně jmenovaného můžeme vidět v našem dresu společně s Tondou Helmichem.

Nejlepším střelcem se stal po losování z vice hráčů Luboš Geret z Plané. Nejlepším brankářem turnaje byl vyhlášen Láďa Holík a nejstarším hráčem Fanda Nedbal, oba můžeme vidět na fotce staré gardy.

Konečné umístění bylo: 4. Zásoby (tým podnikové kopané sestavený z bývalého mužstva OSP, doplněný dalšími hráči pod záštitou Milana Švába), 3. SK Planá, 2. Horní Pěna (výborné mužstvo, které domluvil Vašek Hojdar, mající v jejich blízkosti chajdu, 1. místo SK Slavia ČB. Zajímavostí je, že se jednalo o naše jubilejní desáté vítězství v historii Memoriálů Antonína Hynka, to poslední bylo z roku 1996. Jsme hrdí, že se pyšníme nejstarším fotbalovým turnajem na jihu Čech. Velké poděkování patří Karlu Šímovi juniorovi, který sestřihal původní video material do koukatelné podoby. Těšíme se s vámi všemi na další ročník Hynkáče.

Na Koháči se můžeme pyšnit i mistry světa, jedním z nich je Jan Chalupa, který získal titul v nohejbalu dvojic na MS 2024 v Budapešti, navíc je dvojnásobným světovým juniorským šampionem z Kluže 2015.

Druhým je krasobruslařský mág Martin Bidař, který vybojoval zlatou medaili s Annou Duškovou v juniorské kategorii sportovních dvojic na MS v roce 2016.

Oba borci prošli naší mládeží až do starších žáků, poté se již plně věnovali svým sportům, pojďme na ně juknout podrobněji. Jana Chalupu, řečeného “Chali” si připomeneme fotkami v průběhu roku 2008, byl obránce, proto ho můžeme vidět v červeném vzadu při zápase s Chlumem na zimním soustředění.

Z tohoto souska se váže historka, Chali byl první, který dokázal projíst kapesné v brambůrkách, jak na něj vzpomíná trenér Víťa Jarolím? „Honza byl poctivý v docházce na tréninky, bál se trošku soubojů, ale každé utkání prožíval naplno. Když se prohrálo nebo se mu zápas nepovedl, byl z toho vždycky hodně smutný.“ Na snímku je Chali vpravo od Víti.

Na další fotografii je Honza dole uprostřed v týmu starších žáků, kteří hráli tehdy krajský přebor.

S Chalim se rozloučíme momentkou ukazující jeho nohejbalové mistrovství.

Dostáváme se k Martinu “Bidi” Bidařovi, kterého můžeme vidět v týmu mladších žáků dole 2.zleva z roku 2012, který hrál úspěšně pod vedením trenéra Miroslava Pečenky krajský přebor.

O dva roky později již ve starších žácích v horní řadě 4.zprava před vítězným zápasem KP v Břilicích, už v trenérském tandemu s Karlem Šímou.

Následuje pěkný civilní snímek trenéra a svěřence, Peči má k Martinovi jen slova chvály: “Bidi hrál fotbal proto, aby se dostal do kolektivu, protože krasobruslení je individuální sport. Byl velmi kamarádský, hodný, extrémně fyzicky vyspělý, vždycky hrál, samozřejmě s ohledem na zdraví jeho nohou. Byl veselý, usměvavý kluk, kterého do dneška rád potkávám a velmi rád na něj vzpomínám, jeden z nejlepších kluků, co jsem kdy trénoval nejen fotbalově, ale I povahově.”

S Martinem zakončíme okénko dechberoucí figurou s Aničkou Duškovou, tady není co dodat.

Naši světoví šampioni zaslouží velkou poklonu, na kousíčku jejich zlatých medailí mají ovšem podíl I jejich (naši) fotbaloví trenéři.