JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

V letech 1993-95 byl na našem hřišti Pony Express, jedná se o štafetovou přepravu pošty dle historického příkladu z USA, nikoliv dostavníky, ale osamělými jezdci na koních. Délka úseku od jednoho předávacího místa ke druhému byla cca 20 km. A jedním takovým místem byl Koháč a zastávka tzv. jižní větve.

Ameriku té doby připomíná záběr paniček pod vlajkami Federace a Konfederace. Jinak všechna fota jsou z roku 1993, kdy se konal 9. ročník Československého Pony Expressu. Tehdy byl v klubovém výboru Milan Šváb, jehož švagr Jirka Franěk byl pořadatelem těchto akcí.

Na dalším snímku je ukázka vozu s plachtou z divokého západu, který sloužil jako dopravní prostředek i provizorní domov pro tisíce rodin migrantů, kteří se valili za lepším.

Další kovbojská scéna spíše připomíná film Sedm statečných, zde ovšem v redukované podobě s vigvamy v pozadí na zarostlém tréninkovém plácku.

Na hřišti vyrostlo I westernové městečko se skutečným saloonem, kde se podávaly za barem supercloumáky.

Co by to bylo za kovboje, kdyby chyběla ukázka jejich umění s lasem.

Následuje poněkud drsná scénka u bývalé loděnice s podtextem písně Michala Tučného “Pověste ho vejš”.

Nechyběla ani žánrová hudební produkce v podobě country kapely Weekend se známou folkovou zpěvačkou Pavlínou Jíšovou.

Borec u mixážního pultu dbá na kvalitní zvuk, současně je patrné, že Pony Express přilákal velké davy návštěvníků.

Nefotbalová akce, ale I takové měly a mají své místo v naší minulosti i přítomnosti, jako příkladně pravidelné dětské dny, které pořádala dříve Šárka Bednářová a po ní Martina Suchá.

Ještě jsme se nezmínili více o našich žákovských kategoriích, tímto s radostí splácíme dluh, neboť právě pro ně má největší smysl naše fotbalové snažení. Nejstarší dochovaná fotka starších žáků, na které se zaměříme, spadá do padesátých let, ještě do doby Tatranu ČB, s dřevěnou ohradou k řece v pozadí.

Pak tu máme raná 60. léta, tato kategorie je již pod hlavičkou Koh-i-nooru ve složení: trenér Sezemský, P.Douda, J.Hovorka, K.Dvořák, J.Kališ, L.Bláha, vedoucí Jordák, dole K.Kališ, J.Doležal, K.Kopelent, A.Ždiarský, J.Beneš a J.Mizera.

Následují žáci z roku 1977 pod vedením trenéra Josefa Levého a vedoucího Karla Vomdrouše. Za zmínku stojí, s jakými „hroudami“ se tenkrát hrálo.

Na dalším snímku je obměněný tým o rok později, největší talent byl Radek Popelka, v horní řadě 2.zleva, který přešel v dorostu do Dynama. V pozadí je velmi dobře vidět vstupní brána s nápisem TJ KOH-I-NOOR.

Počátek osmdesátek si připomeneme fotkou starších žáků, které trénoval Petr Jiránek (vpravo), vedoucím byl Josef Prýgl. V horní řadě třetí zleva je Karel Štěch ml., syn tehdejšího předsedy klubu.

Později v 80. letech převzal tuto kategorii výborný trenér naší mládeže Pavel Zýka, který bohužel v roce 2004 náhle zemřel. V příštím roce vstoupí in memoriam do slávistické síně slávy.

Fotografie z domácí arény vystřídáme jednou z výjezdu mládežníků, kdy byl trenérem Jirka Pfaffl a vedoucím všudypřítomný Milan Novotný.

Devadesátky zastupuje tým žáků před zápasem na SKP, trenérský triumvirát tvoří Vláďa Dvořák, Jirka Kroupa a Petr Zábranský, vedoucím je v dolní řadě Jarda Klečka.

Říká se, to nejlepší na konec, tudíž se můžeme pochlubit novinovým článkem z postupu našich starších žáků do krajského přeboru. Bylo to na začátku nového milénia a k tomuto velkému úspěchu je dovedli trenéři Jiří Kaboň a Václav Hojdar.

Byla to po mužích a dorostencích v šedesátých letech další kategorie, která se probojovala do nejvyšší krajské soutěže. Bohatá historie na společném klubovém talíři.

Dnes se podíváme na muže v černém, bez kterých hrát zápasy nejde a také na naše diváky, bez kterých to zase nemá cenu. A začneme hned mezinárodním zápasem, v roce 1969 se naše ženy utkaly s italským týmem z Bologni (na fotce vlevo), zápas odřídil jako hlavní Václav Novák, tehdy též výborný brankář našeho áčka.

Další snímek je z turnaje v Roudném, který soudcoval Vladimír Ryneš, který byl později výrazným trenérem Koh-i-nooru. Po jeho boku jsou nejlepší hráči zúčastněných týmů, vedle něj stojí Jiří Beneš, náš hráč, zde ovšem na vojně v Dukle Hraničář ČB, za Kohík je to vpravo Franta Nedbal.

Pokračujeme Hynkáčem 1983, společným fotem před zápasem KIN - Lokomotive Meiningen (NDR) 2:2 Sýkora, Čech – Bubrowski, Röthig. Rozhodčím byl Áda Němec, který byl důležitým hráčem při postupu mužů do KP v šedesátkách.

Nepřehlédnutelným sudím byl na Koháči Míla Bouda (zde v civilu uprostřed), štamgast, který byl na hřišti jako doma. Vpravo v rozhodcovském dresu je Jan Budínský, řečený “Pišta” známý fotbalový sudí, který ovšem pískal I československou hokejovou ligu a byl jeden z nejlepších.

Následuje další muž v černém Jiří Klimeš, po mači staré gardy v osmdesátkách. Jeho bratr Láďa trénoval v sezóně 1992/93 naše áčko v 1.A třídě a přivedl Jirku na výpomoc, oba totiž hrávali ligu v Dynamu.

Další mezinárodní zápas, tentokrát v devadesátkách s rakouským soupeřem odpískal Láďa Dvořák, dříve hráč mužů, poté vedoucí týmu, také vedl mužstvo podnikové kopané KZSP, které hrávalo na našem hřišti.

Přesouváme se k diváctvu, hojně navštěvovaná byla divize, kterou hrála Dukla Hraničář na našem hřišti v šedesátémosmém, s míčem je Jindřich Dejmal, který před čtyřmi lety odtrénoval sezónu u našich mužů.

V dalším záběru jsou v pruhovaném naše děvčata, která válela 1.ligu, jejich zápolení sledovalo hojně fanoušků.

Pak tu máme naše pravidelné diváky a zároveň známé osobnosti, zleva Franta Dvořák, Míla Bouda, Pepík Levý, Fanda Oupic a Jirka Beneš.

A z klandru od řeky je doplňují zleva trenér Vladimír Ryneš, který zřejmě sleduje béčko nebo dorost, Vráťa Dvořák, Jiří Vlček (málokdo ví, že tento později známý trenér mládeže Dynama začínal s tímto řemeslem u nás) a Luboš Kajtman.

Nesmíme opomenout divácký vant, který vznikl po povodních na novém hřišti, zde sledují našinci postupový zápas do 1.A třídy v červnu 2007.

Článek zakončíme pohledem na naše “ultras”, druhý zprava je Jindra Veber, dlouholetý šéf našeho fanclubu. Výbavou byly rozvěšené vlajky a svého času též bubeníci, kteří vytvářeli skvělou atmosféru.

Píšťaly jsou omylné a fanoušci jsou kritičtí, tak to na fotbale chodí, vytvořme oběma prostředí, kam se budou s chutí vracet.